|
|
Systém plánování ošetřovatelské služby
Schauer, Marek ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Informačný systém prezentovaný v tejto práci umožňuje plánovať chod opatrovateľskej služby a zjednodušuje jej vykonávanie a vykazovanie opatrovateľmi. Vývoj informačného systému bol konzultovaný s reálnou opatrovateľskou službou v Bratislave - Karlova Ves. Systém ponúka evidenciu klientov, evidenciu opatrovateľov, plánovanie opatrovania s možnosťou výnimiek a unikátny mechanizmus vykazovania s využitím geolokácie a časových pečiatok. Systém pre opatrovateľskú službu bol implementovaný s využitím webových technológií a je možné využívať ho nezávisle od platformy alebo miesta. Predstavený informačný systém je možné rozširovať vytváraním zásuvných modulov. Cieľom bolo vytvoriť aplikáciu, ktorá má jednoduché a priateľské užívateľské prostredie s možnosťou využívať ju v teréne.
|
|
|
Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče
RÁSOCHOVÁ, Marie
Tato diplomová práce na téma: "Kulturní kompetence sester v agenturách domácí péče" si klade za cíl zmapovat úroveň kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče. Na základě předem stanoveného cíle byly formulovány dvě výzkumné otázky: Jaká je míra kulturních kompetencí u sester v agenturách domácí péče, a které kulturní výzvy jsou přítomné u sester v agenturách domácí péče. Ve výzkumné části byla použita metodika kvalitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl realizován za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen ve spolupráci s řešitelským kolektivem výzkumného grantového projektu číslo GAJU 046/2021/S. Výzkumný soubor tvořilo 11 sester pracujících v agenturách domácí péče. Získané rozhovory byly zpracovány za pomoci kódování, ve kterém kdy bylo vytvořeno 5 kategorií a 16 podkategorií. Z výsledků výzkumného šetření je patrné, že sestry v domácí péči poskytují pacientům vysoce individualizovanou péči, která splňuje podmínky kulturně kompetentní péče. Zároveň se odhalily slabiny, které stojí ve formě výzev před sestrami. Je to například komunikační bariéra a zapojení tlumočníka do péče o pacienty v domácí péči, zkvalitnění celoživotního vzdělávání sester v domácí péči a zařazení kritické reflexe do práce sester. Také vyšlo najevo, že sestry stojí před výzvou technického zvládnutí práce v domácím prostředí klientů. Dle výsledků je patrné, že zdravotnická zařízení stojí před výzvou zefektivnění předávání informací mezi jednotlivými subjekty poskytování péče a tím zlepšení možnosti přípravy sestry na návštěvu u klienta. Tato diplomová práce může být využita pro zkvalitnění a zefektivnění péče o klienty z odlišné kultury a dále jako podklad pro další výzkumnou činnost a rozvoj ošetřovatelství.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Má bakalářská práce se věnuje ošetřovatelské péči u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí. Hlavním cílem práce bylo popsat poskytovanou ošetřovatelskou péči u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí, dále zjistit spolupráci sester a rodinných příslušníků u těchto pacientů a jak sestry hodnotí soběstačnost u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí. Aby došlo k naplnění uvedených cílů, zvolily jsme následující výzkumné otázky. Jakou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pacientům po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí? Jak spolupracují sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny s jejich rodinnými příslušníky? Jakým způsobem hodnotí sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny jejich soběstačnost? Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl složen z 10 respondentek. Vybranými respondentkami byly sestry z agentur domácí péče Jihočeského kraje pečující mimo jiné právě o pacienty po amputaci dolní končetiny. Na základě výzkumného šetření jsme zjistili, že ošetřovatelská péče poskytovaná v domácím prostředí amputovaného pacienta se téměř neliší od ošetřovatelské péče poskytované v nemocničním zařízení. Sestry se při péči zaměřují na velice obdobné činnosti jako jsou především převazy ran a bandážování pahýlu. Pro některé sestry pracující v domácí péči hraje důležitou roli při poskytování ošetřovatelské péče i psychická podpora pacienta. Zjištěné výsledky také poukázaly na to, že spolupráce sester a rodinných příslušníků je převážně efektivní. Rodina o svého amputovaného člena rodiny pečuje především v rámci osobní hygieny a stravování či mu poskytuje každodenní dopomoc při chůzi a pohybu. Nejen v nemocničním, ale i v domácím prostředí sestry hodnotí soběstačnost amputovaných pacientů. Díky výzkumnému šetření jsme odhalili, že některé sestry hodnotí soběstačnost dle hodnotících škál, pro některé je zásadní mobilita amputovaného pacienta nebo zohledňují celkový stav pacienta.
|
|
|
Vliv pandemie na práci sester v agenturách domácí péče
PAĎOURKOVÁ, Aneta
Současný stav: Sestry pracující v agenturách domácí péče pečují o klienty v jejich přirozeném domácím prostředí a jsou nedílnou součástí zdravotní péče. Systém jejich práce byl ovlivněn pandemií způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2. Sestry musely dodržovat mnoho mimořádných opatření a pravidel, aby se toto infekční onemocnění dále nešířilo, ale zároveň byla zajištěna stávající péče o jejich klienty. Je důležité si uvědomit, že sestry agentur domácí péče pracují v první linii v boji s pandemií. Cíle práce: 1. Zjistit, jak sestry agentur domácí péče zajišťovaly ošetřovatelskou péči o své klienty v době pandemie. 2. Zjistit vliv pandemie na práci sester agentur domácí péče. 3. Zjistit, s jakými krizovými situacemi se sestry agentur domácí péče setkaly v době pandemie. Metodika: Výzkumná část bakalářské práce byla realizována kvalitativním výzkumným šetřením. Byla použita metoda dotazování, technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 14 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 10 sester pracujících ve 4 vybraných agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce: Výsledky poukazují na vliv na práci sester v agenturách domácí péče v době pandemie onemocnění covid-19. Ovlivněna byla zejména oblast organizace práce a návštěv klientů. Sestry ošetřovatelskou péči klientům poskytovaly stejným způsobem jako před pandemii, s rozdílem nošení osobních ochranných pomůcek. Poskytovaná péče byla z jejich subjektivního hlediska stejně kvalitní, jako před pandemií. Sestry se dále setkaly s několika pro ně specifickými krizovými situacemi. Využití v praxi: Výsledky mohou být využity studenty nelékařských oborů, ale také sestrami z praxe.
|
|
|
Systém plánování ošetřovatelské služby
Schauer, Marek ; Beran, Vítězslav (oponent) ; Kolář, Martin (vedoucí práce)
Informačný systém prezentovaný v tejto práci umožňuje plánovať chod opatrovateľskej služby a zjednodušuje jej vykonávanie a vykazovanie opatrovateľmi. Vývoj informačného systému bol konzultovaný s reálnou opatrovateľskou službou v Bratislave - Karlova Ves. Systém ponúka evidenciu klientov, evidenciu opatrovateľov, plánovanie opatrovania s možnosťou výnimiek a unikátny mechanizmus vykazovania s využitím geolokácie a časových pečiatok. Systém pre opatrovateľskú službu bol implementovaný s využitím webových technológií a je možné využívať ho nezávisle od platformy alebo miesta. Predstavený informačný systém je možné rozširovať vytváraním zásuvných modulov. Cieľom bolo vytvoriť aplikáciu, ktorá má jednoduché a priateľské užívateľské prostredie s možnosťou využívať ju v teréne.
|
|
|
Imobilní nemocný v domácím prostředí
LANGOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a část druhá empirická, ve které se již zabýváme samotným výzkumným šetřením. Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu imobilita a imobilizační syndrom. Na to navazujeme nejčastějšími projevy imobilizačního syndromu. Dalším tématem jsou potřeby imobilních nemocných a rodina, kde jsme se zmínili o laických pečujících, dále jsme pak poukázali na péči o pečovatele a agentury domácí péče. Podstatnou částí této bakalářské práce jsou oblasti, které vyžadují v péči o imobilního nemocného více pozornosti. V poslední části se zmiňujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o sociálních službách, které mohou imobilním nemocným velmi pomoci. Empirická část této bakalářské práce byla zpracována kvalitativním přístupem a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsme realizovali s imobilními nemocnými v domácím prostředím a zároveň i s pečujícími, kteří se o imobilní nemocné starají. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké jsou nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí, mezi které patří nedostatečná informovanost o péči v domácím prostředí a nevědomost o možnosti pomoci ve formě sociálních služeb, agentur domácí péče či třeba kompenzačních pomůcek. Ze strany imobilních nemocných to byla především hygiena, vyprazdňování, výživa, problémy s dekubity či stavební úpravy v domácím prostředí. Je důležité zmínit, že veškeré problémy, které uvedli imobilní nemocní a jejich pečující, by nemusely vznikat, kdyby byli pečující a imobilní nemocní dostatečně informováni již před propuštěním do domácího prostředí.
|
|
|
Hodnocení životní spokojenosti seniorů (zdravotnická zařízení, agentury domácí péče, domovy pro seniory)
FUJDLOVÁ, Radka
Teoretická východiska: Ústředním tématem mé práce je životní spokojenost seniorů, přitom obsah tohoto pojmu je vnímán velice subjektivně a navíc proměnlivě i u jednoho člověka v různých životních etapách a v závislosti na řadě okolností a událostí, které jedince na jeho životní dráze provázejí. Vždy je ovšem předpokladem prožívání spokojenosti saturace potřeb, a to jak fyzických, tak i psychických, sociálních a spirituálních. Většinou je člověk schopen uspokojování svých potřeb zajišťovat nebo alespoň ovlivňovat svými aktivitami a svojí vůlí, avšak čím je starší, tím více se stává v tomto směru závislým na pomoci okolí. Zčásti se tohoto úkolu obvykle ujímají rodinní příslušníci, kteří jsou ochotni svému blízkému pomáhat a starat se o něj, ale nastávají i situace, kdy se člověk musí svěřit do rukou zdravotníků, zejména zdravotních sester. Náplní sester je nejen plnění ordinací lékařů, ale je nezbytné, aby věnovaly pozornost i osobním potřebám svých klientů. Význam obou těchto složek péče je zcela rovnocenný, neboť úspěšnost léčby do značné míry závisí na psychickém stavu, daném uspokojením klientových životních potřeb a naopak míra pacientovy pohody je výrazně ovlivněna zdravotním stavem odvíjejícím se od úspěšné léčby. Profesionální péče, jež se jejich klientům dostává, je často vázána na umístění seniora v některých zdravotních institucích, eventuelně se jedná o variantu, kdy senior zůstává ve svém domově a přijímá péči od terénních zdravotníků jen po určitý počet hodin denně. V každém případě by cílem takovéto péče, ať už realizované jakýmkoliv způsobem, mělo být dosažení co nejvyšší možné míry spokojenosti starých jedinců. Cíle práce: Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na věku Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na pohlaví Zjistit subjektivní hodnocení životní spokojenosti seniorů v závislosti na typu organizace Hypotézy: H1: Muži jsou spokojenější než ženy H2: S vyšším věkem klesá spokojenost seniorů H3: Nejvíce spokojení jsou senioři využívající služeb ADP Metodika: V praktické části byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Za tímto účelem jsem použila zredukovaný standardizovaný dotazník SQUALA, který jsem vzhledem k cílové seniorské věkové skupině převedla do formy rozhovorů. Získaná data byla zpracována prostřednictvím programu Microsoft Office Excel a k některým výpočtům byl využit program Statistica. V rámci výzkumného šetření byly získány odpovědi od sta respondentů z jihočeského kraje, konkrétně Českobudějovicka a Českokrumlovska. Oslovila jsem tři typu zdravotnických zařízení a to agenturu domácí péče, domovy pro seniory a oddělení následné péče v nemocnicích. V agentuře domácí péče jsem získala ke spolupráci 15 seniorů, v domovech pro seniory 39 a v nemocnicích 46. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že spokojenost seniorů je nejvíce ovlivněna využívaným typem zdravotního zařízení, tedy prostředím, ve kterém je jim zdravotní péče poskytována. Jednoznačně nejspokojenější jsou lidé, kteří využívají služeb agentury domácí péče. Naproti tomu věk ani pohlaví při hodnocení životní spokojenosti podstatnou roli nehrál. Závěr: Význam mé diplomové práce spatřuji především v možnosti využít získaných poznatků, týkajících se spokojenosti seniorů a faktorů, jež tuto spokojenost ovlivňují, ke zkvalitnění péče zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
host ::
RSS.